Památky

V obci je barokní kostel z roku 1743, socha sv. Floriána z roku 1745, dílo vídeňského sochaře J. K. Schietterera, který vytvořil sochařskou výzdobu před milotickým zámkem, sousoší sv. Anny z roku 1791 od jeho žáka Ondřeje Schweigla, sochaře z Brna. Dvě kamenné hlavy s podobou starořímského boha Januse se dvěma tvářemi z poloviny 17. století - "svatoborské opice". Nejstarší dochovanou stavbou v obci je zvonice z roku 1719. U silnice směrem k Dubňanům je sousoší Nejsvětější Trojice z 2. poloviny 18. století.

Původní tvrz ve Svatobořicích zanikla za husitských válek. Novou tvrz z konce 15. století rozšířil kolem roku 1580 Bohuš Morkovský ze Zástřizl na renesanční zámek, který byl později barokně upraven a po připojení Svatobořic k milotickému panství přestavěn na pivovar. Pozůstatkem původní sochařské výzdoby zámku jsou dvě busty římského boha Januse. Janus byl bůh vchodu a východu a zobrazoval se s dvěma tvářemi, z nichž jedna hledí dopředu a druhá dozadu. Mezi lidem dostaly tyto busty přezdívku Svatoborské opice.

Za první světové války byla ve Svatobořicích zřízena baráková kolonie pro uprchlíky z Haliče, za první republiky tu byl chorobinec a za okupace byl v těchto objektech zřízen internační tábor pro občany židovského původu a politické vězně. Internační tábor dnes připomíná pomníček u bývalé textilky a práce vězňů stálá výstava v základní škole. V táboře bylo 2500 vězňů. Dnes je místo tábora v objektech textilky. Stálá výstava o internačním táboře z let 1942–45 je v prostorách školy.

Původní románský kostel, který stál na místě zvaném Kostelíky, jižně od dnešního Mistřína, byl zbořen v roce 1784. Dnes je na tomto místě dubový kříž. Ještě před jeho zbořením byl v Mistříně postaven nový barokní kostel. Byl vysvěcen 2. července 1743 na svátek Navštívení Panny Marie a tomuto tajemství byl také zasvěcen.